VOŠZ a SZŠ, 5. května, Praha
V rámci naší preventivní činnosti pořádáme besedy ve školách. Zde žákům vysvětlujeme rizika spojená s popáleninovými úrazy a především se jim snažíme vysvětlit, jak těmto nebezpečím předcházet.
Loni jsme k tomuto našemu preventivnímu působení přidaly ještě další téma a tím je Kvalita života po prožitém popáleninovém traumatu. Tato přednáška je určena především pro budoucí zdravotní sestry, zdravotní personál nebo studenty lékařských fakult. Často přednášíme i pro sestřičky, které již své povolání vykonávají a chtějí se o popáleninovém úrazu dozvědět podrobnější informace přímo od někoho, kdo si tímto úrazem sám prošel.
V červnu jsme s Kájou přijaly pozvání přednášet budoucím zdravotním sestřičkám na VOŠZ a SZŠ, 5. května v Praze.
V úvodu jsme studentům představily nás i naši platformu Burn Fighters. Čemu se konkrétně věnujeme a jaké jsou naše plány do budoucnosti. Podělily jsme se s nimi o naše příběhy. Jaký druh popáleninového zranění jsme přežily. Jaké byly první chvíle v nemocnici a jak moc veliký rozdíl to byl oproti našemu předchozímu životu. Studentům jsme popsaly začátky naší léčby, převazy, transplantace kůže, či hrozící amputace. S tímto druhem úrazů bývají často přidružená i další sekundární zranění. U mě to byla například slepota a Káje hrozili lékaři částečnou amputací končetin. Podělily jsme se s nimi o různé tipy, co nám při pobytu v nemocnici pomáhalo a co nikoliv. Nezapomněly jsme zmínit potřebu empatického chování doktorů a sestřiček, které bylo v těch nejtěžších chvílích opravdu žádoucí. Důraz jsme kladly i na vysvětlování lékařských pojmů a všelijakých termínů. Dostaly jsme se také k následné péči o jizvy po propuštění do domácího ošetřování a jak moc náročné bylo se postupně zapojovat zpět do běžného života. Neopomněly jsme zmínit ani důležitost psychologické a psychiatrické pomoci a jak moc velikou roli hraje při tomto druhu úrazů podpora rodiny a blízkých.
Na ukázku jsme sebou přivezly pomůcky, které nám pomáhaly při následné péči o jizvy. Největší zájem byl o speciální termo plastové masky a kompresní elastické prádlo. Studenti se také ptali, co konkrétně se nám nejvíce osvědčilo a co naopak.
Jako obvykle jsme nechaly na závěr naší přednášky prostor pro dotazy a diskuzi.
Těší nás, že se můžeme o naše zkušenosti podělit s budoucími zdravotními pracovníky a tím vytvořit přívětivější prostředí pro případné další pacienty. Největší zájem mají studenti samozřejmě o naše prožitky a zkušenosti z nemocničního prostředí a my si s nimi o nich rády otevřeně popovídáme.
Moc děkujeme za opětovné pozvání do této zdravotnické školy a budeme se těšit zase příště.
Martina